Je bohužel smutnou skutečností, že je to právě stavba a stavební činnost, která dlouhodobě vede ve statistikách pracovních úrazů a nehodovosti, a právě proto existuje v souvislosti s jakoukoliv stavbou množství nařízení a opatření, které mají za cíl pokud možno zamezit rizikovým situacím během realizace stavby. Nezřídka se stává, že si během kontrol ze strany orgánů dozorujících bezpečnost práce na staveništi, zadavatelé i dodavatelé staveb poněkud pletou různé povinnosti a vlastně pořádně nevědí, kdy nominovat koordinátora BOZP, kdy si přivézt svého interního technika BOZP, neboli osobu odborně způsobilou v BOZP a kdy předložit ke kontrole zpracovaný plán BOZP. Pojďme si tyto tři nejčastěji zaměňované pojmy krátce osvětlit a pokusit se jasně vymezit, kde tyto složky problematiky BOZP působí.
Ač se možná na první pohled zdá, že se jedná o dvě zcela zaměnitelné funkce, opak je pravdou. Koordinátor BOZP a osoba odborně způsobilá jsou dvě různé osoby, každá s jinými úkoly a rozdílným způsobem akreditace a jmenováním. Zatímco osoba odborně způsobilá zastupuje pozici interního zaměstnance dodavatele stavby a mezi jeho úkoly patří dozorovat jednotlivé zaměstnance, zdali dodržují pokyny či používají vhodné OOPP, prací koordinátora BOZP je zajistit dobrou a bezpečnou součinnost jednotlivých týmů či dalších dodavatelů stavebních a jiným prací na staveništi s ohledem na jejich zdraví.
Pokud to zjednodušíme, tak osoba odborně způsobilá se zabývá konkrétními pracovníky (zaměstnanci) ze své firmy a průběžně je poučuje o způsobech předcházení rizikovým situacím a naopak koordinátor BOZP mezi sebou koordinuje různé týmy pracovníků tak, aby časový harmonogram a způsob realizace jednotlivých prací z bezpečnostního hlediska nekolidoval. Koordinátor BOZP zkrátka nemá v popisu práce upozorňovat dělníky, že nosí špatné OOPP, nicméně je jeho starostí, aby se např. nehloubily výkopy kolem budovy, kde běží práce na fasádě a tím pádem hrozí riziko nestability fasádního lešení apod.
Zásadní je také v tomto směru otázka jmenování těchto dvou funkcí. Zatímco osoba odborně způsobilá v BOZP musí být součástí týmu každého zaměstnavatele na staveništi a měla by mít u sebe kdykoliv připravenou dokumentaci BOZP na kontrolu, tak povinnost jmenovat koordinátora BOZP se týká zejména situací, kdy se na stavbě nachází více dodavatelů nebo celkový rozsah stavby překračuje určitý stanovený rozsah prací. Když to opět zjednodušíme, tak technika BOZP potřebujete prakticky pokaždé, zatímco koordinátora BOZP jen v určitých vymezených případech. Podrobnější vymezení jednotlivých podmínek najdete na stránkách společnosti CRDR, konklrétně na stránce Kdy je nutné jmenovat koordinátora BOZP.
Poslední důležitý rozdíl je pak v akreditaci těchto dvou pracovníků. Zatímco osobně odborně způsobilé stačí k získání příslušné licence alespoň středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou a odbornou praxí minimálně 3 roky nebo vysokoškolské vzdělání v oblasti BOZP a odbornou praxí minimálně 1 rok, přičemž tato praxe musí být provedena v oboru zajišťování úkolů v prevenci rizik nebo v oblasti BOZP, koordinátor BOZP na staveništi musí mít alespoň středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou v oboru technického zaměření a odbornou praxi minimálně 3 roky nebo vysokoškolské vzdělání technického zaměření a odbornou praxi minimálně 1 rok, jestliže získáte vysokoškolské vzdělání stavebního zaměření, přičemž tato praxe musí být vykonána při přípravách nebo přímo realizacích staveb.
I tyto dva pojmy bývají často zaměňovány a velmi často se při kontrolách ze strany inspekce bezpečnosti práce stává, že jeden nebo druhý dokument na stanovištích chybí. Rozdíly v těchto dvou pojmech jsou v něčem podobné jako v případě dvojice koordinátor BOZP a osoba odborně způsobilá. Zatímco dokumentaci BOZP připravuje pro konkrétní společnosti právě osoba odborně způsobilá, popř. u menších společností zaměstnavatel, plán BOZP zpracovává pouze koordinátor BOZP.
Náplní dokumentace BOZP jsou zejména zákonné povinnosti vyplývající ze Zákoníku práce (Registr rizik, směrnice o pravidlech BOZP, kategorizace prací dle jednotlivých činností a úseků, protokoly o školení BOZP, směrnice OOPP a průběžné zprávy o řešení BOZP během pracovní činnosti atp.), a naproti tomu náplní plánu BOZP je právě hlavně harmonogram jednotlivých prací od různých dodavatelů, výkresová dokumentace, instrukce pro dodržování zásad BOZP po kolaudaci stavby a další náležitosti. Co přesně obsahuje plán BOZP a jakým způsobem jej vytvořit zjistíte v článku „Nebojte se plánu BOZP na stavbě, aneb víte, kdy je jeho sestavení Vaší povinností?“. Samozřejmostí pak je, že u staveb, které splňují podmínky pro vytvoření plánu BOZP je povinností zhotovitele a zadavatele stavby vést oba dokumenty zároveň.
Uvědomme si také, že existuje rozdíl mezi tím, kdy jsou jednotlivé dokumenty zpracovány a používány, tedy zatímco dokumentaci BOZP by si měli jednotliví zhotovitelé přinést již hotovou a pouze ji doplnit o konkrétní situaci dané stavby, plán BOZP je vytváří každé stavbě na míru a velmi často bývá vyžadován ze strany úřadů již při procesu schvalování stavebního povolení. Proto se nevyplatí podcenit důležitost ani jedné z těchto složek problematiky BOZP, jelikož Vás pokuty za každé takové opomenutí mohou vyjít až na stovky tisíc korun na případných pokutách.
CRDR s.r.o.
V brzké době vás budeme kontaktovat.
Přidejte se k nám
V brzké době vás budeme kontaktovat.
Přidejte se k nám
V brzké době vás budeme kontaktovat.
Přidejte se k nám
Společnost CRDR s.r.o. je pojištěna u Pojišťovny VZP, a.s. na pojištění odpovědnosti za škodu z provozní činnosti v oblasti BOZP a PO, pod číslem smlouvy 1200112441, se základním pojistným limitem 20 000 000,- Kč. Certifikát o pojištění poskytneme na vyžádání.
