Hluk na staveništi. Rizika, odpovědnost, snižování a ochrana sluchu

Staveniště představuje jedno z nejrizikovějších odvětví z hlediska BOZP. Je zde přítomna celá řada rizik od uklouznutí přes vibrace, pád předmětu, poletující prach až po nebezpečně vysoký hluk způsobený stavebními stroji, ale také boucháním, mlácením, sbíjením, manipulací materiálů apod. Hluk na staveništi je podle nás čtvrtým největším rizikem na staveništi. V tomto článku se dozvíte, jaký hluk vydává stavební činnost, jaká jsou rizika, kdo je za míru hluku odpovědný, jak hluk snížit a jak se před jeho expozicí chránit.

Obsah článku:

• Míra hluku v decibelech (dBA)
• Rizika hluku na stavbách
• Kdo je odpovědný za kontrolu hluku na staveništi
• Jak zpracovat hodnocení rizika hlučnosti na staveništi?
• Jaký je nejlepší způsob snížení hluku na staveništi?
• Mohu se při hlučné práci spolehnout na ochranné prostředky sluchu?
• Je nutné měřit hladinu hluku na staveništi?

Míra hluku v decibelech (dBA)

Decibely (dBA) jsou jednotky používané k měření a hodnocení intenzity zvuku. Zatímco lidé vnímají zvuky nad 140 decibelů, nedoporučuje se vystavení hluku nad 85 decibelů. Do hry vstupuje také doba expozice - čím déle jsou vaše uši vystaveny škodlivé hladině hluku, tím více se zvyšuje pravděpodobnost poškození sluchu nebo dokonce trvalé ztráty sluchu.

Hlavním rizikem jsou hlasité zvuky, které poškozují sluch. Stavební dělníci totiž často obsluhují zařízení a stroje, které vydávají hluk nad úroveň 85 dBA. I když taková hladina hluku v krátkém čase sluch nepoškodí, z dlouhodobého hlediska může. Je třeba si uvědomit, že dělník je na stavbě vystaven hluku každý pracovní den po dobu několika let.

Abychom uvedli rizika hluku na staveništi na pravou míru, připravili jsme pro vás informační tabulku, která porovnává škálu běžného stavebního hluku ve srovnání s každodenními zvuky.

Rizika hluku na stavbách

Nulové decibely (0 dB) jsou nejtišší zvuk slyšitelný pro zdravé lidské ucho. Každé zvýšení o 3 dB představuje zdvojnásobení intenzity hluku. Například hluk měřený při 88 dB (A) je dvojnásobná intenzita hluku měřeného při 85 dB (A). Riziko poškození následkem ztráty sluchu se zvyšuje s prodlouženým nebo dodatečným vystavením hluku.

Poškození sluchu hrozí těm, kteří používají:

• nárazová zařízení a nástroje, jako např. pilířová kladiva, rozbíječe betonu, ruční kladiva,
• výbušniny, např. bourací práce, odpalování,
• pneumaticky poháněná zařízení, např. nastřelovací pistole, pneumatická kladiva,
• zařízení poháněné spalovacími motory, např. zemní stroje, věžové jeřáby, míchací technika, bagry, nákladní auta.

Mezi další pracovníky, kteří mohou být exponováni hlukem, patří:

• dělníci pracující v blízkosti hlučné továrny či průmyslového parku,
• operátoři a další pracovníci v uzavřených prostorách, kde probíhá hlučná práce pomocí strojů a zařízení,
• pracovníci údržby a vybavení.

Mohlo by vás zajímat: 10 největších bezpečnostních rizik ve stavebnictví. Chraňte zaměstnance před úrazy na stavbě

Kdo je odpovědný za kontrolu hluku na staveništi

Odpovědnost týkající se hluku na pracovišti je na straně zaměstnavatele. Právě jeho povinností je zajistit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí. Zároveň je povinen posoudit rizika na pracovišti z hlediska hlučnosti. Na základě vyhodnocení rizik pak musí přijmout a zavést opatření ke snížení hluku a předcházet pracovním úrazům a úrazům z povolání.

Jak zpracovat hodnocení rizika hlučnosti na staveništi?

Hodnocení hlukových rizik na staveništi je možné provést podle základní jednoduché pětibodové metody. Hlavním cílem by měla být:

• identifikace osob, které pracují v hlučném prostředí,
• nastavení maximální denní osobní expozice hlukem,
• zohlednění dalších informací týkající se podmínek měření hluku a osobní ochrany.

Hodnotitele hlukových rizik by měla zajímat především:

• úroveň a typ hluku vyskytující se na staveništi,
• doba expozice hlukem včetně nárazového impulsního hluku,
• přípustné expoziční limity a hygienické limity hluku,
• informace týkající se hlukových emisí strojů, přístrojů a zařízení,
• působení a dopady hluku na zdraví a bezpečnost zaměstnanců,
• alternativní méně hlučné technologie, které jsou pro tento účel přímo navrženy,
• informace týkající se zdravotního dohledu osob vystavených hlukové expozici,
• dostupnost OOPP - osobních ochranných pracovních prostředků (chrániče hluku).

Jaký je nejlepší způsob snížení hluku na staveništi?

Nejlepší způsob řešení hluku na staveništi je eliminace hlučných procesů nebo jejich nahrazení méně hlučnými technologiemi. Pokud to není možné, může být efektivní vyřazení lidí z hlučné oblasti a volba tiššího vybavení. Jako poslední možnost může být vhodná ochrana sluchu pomocí ochranných pomůcek - sluchátek a špuntů do uší.

Zde je několik příkladů, jak můžete snížit hluk:

• Přemýšlejte nad snížením hluku již při navrhování staveniště, tedy během organizace výstavby.
• Nahraďte hlučný proces méně hlučnou technologií. Např. k řezání betonových bloků používejte rozdělovač hydraulických bloků místo řezací pily.
• Přemístěte zaměstnance z blízkosti hlučné práce na místo méně hlučné. Např. použijte strojový drtič s kvalitní odhlučněnou kabinou a přesuňte z oblasti, kde se s ním pracuje, všechny ostatní pracovníky.
• Pokud kupujete nové stroje a zařízení, již při výběru přemýšlejte nad hlučností. Před nákupem porovnejte hladinu hluku více strojů.
• Pracujte s informacemi od výrobce nebo dodavatele stavebních strojů a vyberte ty nejtišší, které jsou pro danou práci zároveň efektivní. Hluk můžete snížit také při výběru jiných typů nástrojů. Například volte spíše plastová nebo gumová kladiva než kovová, která vydávají podstatně vyšší hladinu hluku.

Mohu se při hlučné práci spolehnout na ochranné prostředky sluchu?

I přesto, že sluchátka, chrániče sluchu a jiné ochranné prostředky jsou velmi důležité, na 100 % se na ně nespoléhejte. Měly by být použity pouze tehdy, když je nutná další ochrana nad rámec toho, co bylo zjištěno kontrolou hluku - eliminace hlučných činností, nahrazení hlučných procesů tišší technologií, přesun osob z hlučné oblasti a výběr tichého vybavení.

Pokud je i po přijetí předchozích opatření nutná ochrana sluchu:

• ujistěte se, že chrániče poskytují dostatečnou ochranu - snažte se dostat alespoň pod 85 dB u ucha, avšak se vyhněte nadměrné ochraně, protože chrániče, které nepropouští žádný hluk, mohou způsobit úplnou zvukovou izolaci, která není žádoucí, nebo vést k neochotě je nosit ze strany zaměstnance,
• měli byste se zaměřit na správný výběr a používání ochrany sluchu a řádně proškolit všechny dotčené zaměstnance,
• vyberte ochranu sluchu, která je vhodná pro stavbu - zvažte, zda jsou pohodlné a hygienické,
• přemýšlejte o tom, jak se budou nosit s jinými ochrannými pomůckami, např. přilbami, protiprachovými maskami a ochranou očí,
• dejte zaměstnancům na výběr z více druhů chráničů sluchu, aby si mohli vybrat takové, které jim vyhovují,
• ujistěte se, že pracovníci jsou vyškoleni v tom, jak a kdy používat chrániče sluchu.

Je nutné měřit hladinu hluku na staveništi?

V mnoha případech lze provést posouzení rizika hluku na staveništi bez použití zařízení k měření hladiny hluku. Hodnocení však musí vycházet ze spolehlivých informací a mělo by zahrnovat reálný odhad expozice hlukem na zaměstnance.

Odhad expozice hlukem během směny můžete provést sledováním pracovní činnosti na stavbě a změřením expozičního času během dne. Je-li zaměstnanec během standardního dne vystaven hluku z více než jednoho nástroje nebo pracovního procesu, budete muset shromáždit informace o pravděpodobné úrovni či úrovních hluku a době expozice pro každý zdroj.

Informace od výrobců nebo dodavatelů o hladinách hluku produkovaných zařízením lze použít k výpočtu denní expozice. To je však možné provést pouze v případě, není-li důvod se domnívat, že expozice je nepřesná - například pokud je nástroj používán způsobem, který není stanoven výrobcem, nebo za jiných okolností, kdy může dojít ke zvýšení expozice hluku, který by ovlivnil měření.

Mohlo by vás zajímat: Hluk na pracovišti ve vztahu k BOZP. Kdo a jak provádí měření, a jak hluk snížit?