Stavebnictví patří mezi nejrizikovější obory vůbec. Důkazem jsou statistiky pracovních úrazů, které uvádí, že například v roce 2015 se na staveništi zranilo 2984 pracovníků, přičemž smrtelných úrazů bylo 33, což představuje 25 % všech smrtelných úrazů v tomto roce. Stavební průmysl se tak stává pro koordinátory BOZP bez nadsázky noční můrou. Pracovní prostředí na stavbě se totiž neustále mění a nebezpečí zde číhá doslova na každém rohu. Jaká jsou největší rizika na stavbě a jak je zvládat?
Než se pustíme do jednotlivých rizik ve stavebnictví, podívejte se na statistickou tabulku, která znázorňuje smrtelné pracovní úrazy v letech 2011 - 2015.
Odvětví | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 |
---|---|---|---|---|---|
Stavebnictví | 21 | 26 | 24 | 33 | 33 |
Smrtelné pracovní úrazy ve stavebnictví v České republice nejsou v posledních letech zrovna zanedbatelné. Nebezpečí na stavbách jsou však dobře známá. Je ale velmi důležité, aby zaměstnavatelé byli odpovědní a uvědomovali si svoje povinnosti v oblasti BOZP vůči zaměstnancům, návštěvníkům a těm, kteří mohou jakýmkoliv způsobem ovlivňovat činnost stavby. Zaměstnavatelé jsou povinni neustále vyhledávat a identifikovat rizika a zavádět preventivní opatření pro jejich odstranění. Podívejte se na 10 největších bezpečnostních rizik na stavbě.
1. Práce ve výškách
2. Přesouvání předmětů
3. Uklouznutí, zakopnutí a pády
4. Zvýšený hluk
5. Vibrace mechanického dusadla
6. Ruční manipulace s břemeny
7. Přetížení a přehřátí organizmu
8. Pád předmětu z výšky a zhroucení stavby
9. Poletující prach
10. Práce s elektřinou
Jak můžete vidět v tabulce níže, většinu smrtelných úrazů ve stavebnictví tvoří převáže pád osoby z výšky. Práce ve výškách se tak stává nejnebezpečnější činností na stavbě vůbec.
K pracovním úrazům dochází nejen při samotné stavbě budov, ale také při jejich demolici. Rizika se navíc zvyšují přidáváním omezených přístupů, špatnou informovaností zaměstnanců (školení BOZP ve stavebnictví), nedostatečnou analýzou rizik a nezavedením opatření pro odstranění nebo snížení rizik.
Statistika: Smrtelné pracovní úrazy v důsledku pádu osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, z části budovy, stavby a pádu do prohlubně v období 2011 - 2015.
Nehoda | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 |
---|---|---|---|---|---|
Pádu osoby z výšky | 15 | 23 | 21 | 19 | 16 |
Stavba je neustále měnící se prostředí. Pořád se na ní něco přesouvá, stěhuje, upravuje, přenáší apod. Dělníci by měli být velmi opatrní, protože časté přesouvání předmětů může vést k tomu, že budou špatně uskladněny a zabezpečeny proti pádu z výšky, které představuje na stavbách druhé největší riziko pro bezpečnou práci.
Statistika: Smrtelné pracovní úrazy v důsledku pádu předmětu na osobu v období 2011 - 2015.
Nehoda | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 |
---|---|---|---|---|---|
Pád stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí na osobu | 13 | 13 | 7 | 12 | 13 |
Pád břemene, nákladu přepravovaného strojem na osobu | 5 | 3 | 3 | 2 | 5 |
Stavba bývá často hektická, zejména pak, když se jedná o velkou stavbu. Pohybuje se na ní mnoho dělníků, přičemž každý z nich pracuje na něčem jiném. A právě zde přichází na řadu koordinátor BOZP, aby všechny tyto dělníky a jiné externí dodavatele zkoordinoval a nastavil jím pravidla bezpečnosti práce.
Na stavbě se pohybují také zásobovací, nákladní a vyklápěcí vozy, které manévrují po nerovném a často i rozbahněném terénu. Dochází k přesouvání velkých a těžkých nákladů, které představují pro bezpečnost práce obrovské riziko. Stačí jeden neopatrný manévr a pracovní úraz je na světě.
Uvědomte si, jak rozmanité je spektrum činností, které probíhají na stavbě naráz nebo kolik se na ní nachází druhů materiálů. Nerovné cesty, způsobené manipulační technikou, díry, povalující se zbytky lešení, kamení a jiný stavební materiály. To vše je riziko, které může zapříčinit uklouznutí nebo zakopnutí s následným pádem.
Staveniště není hřiště ani místo pro volnočasové aktivity. Pokud jsou v blízkosti stavby děti, dbejte na perfektní zabezpečení proti jejich vniknutí. Učiňte taková opatření, díky kterým děti od hrátek na stavbě odradíte.
Mohlo by vás zajímat: Jak udržet bezpečnost dětí kolem staveniště a snížit riziko jejich proniknutí na stavbu
Hluk je podle nás čtvrtým největším rizikem na stavbě. Bouchání, mlácení, sbíjení, sypání materiálů při vykládkách (písek, kamení), ale také zvuky nákladních automobilů, tahačů, jeřábů a dalších stavebních strojů a manipulační techniky. To vše zvyšuje celkovou hladinu hluku, který je v případě porušení hygienických limitů pro člověka nebezpečný. Konkrétně na stavbách k porušování limitů dochází celkem často.
A co může zvýšená hladina hluku pro člověka vlastně znamenat? Z dlouhodobého hlediska například poruchy spánku, psychické poruchy, bzučení nebo šumění v uších (tinitus) a v nejhorším případě i částečnou nebo dokonce úplnou ztrátu sluchu.
Jak se bránit proti hluku? Jednoznačně je důležité používat osobní ochranné pracovní pomůcky (OOPP), jako jsou například ucpávky uší nebo protihluková sluchátka.
Mohlo by vás zajímat: Hluk na pracovišti ve vztahu k BOZP. Kdo a jak provádí měření, a jak hluk snížit?
Vibrační desky, pěchy, dusadla, ale také sbíječky, kladiva, vrtačky, brusky nebo motorové pili jsou na stavbách nepostradatelnými pomocníky. Tyto nástroje jsou většinou těžké a hodně vibrují, zejména pak vibrační dusadla. Dlouhodobá práce s nimi způsobuje člověku onemocnění z vibrací, tzv. Raynaudův syndrom nebo také Raynaudovu nemoc.
Syndromu z vibrací ale lze předcházet. Toto onemocnění je totiž výrazně ovlivněno fyzikálními, biodynamickými a dalšími individuálními faktory. Pokud bude pracovník tato pravidla dodržovat, riziko Raynaudovy nemoci bude sníženo.
Fyzikální faktory představují denní a celkovou dobu vibrací, kmitočet a sílu stroje a směr působení vibrací. Pracovník by měl dodržovat stanovený počet a délku přestávek.
Biodynamické faktory představují samotné dispozice člověka. Jeho tělesnou konstituci, hmotnost, ale také polohu těla a končetin. Velkou roli tedy hraje fyzická zdatnost, ale také to, zda pracuje správně - bezpečně z hlediska ergonomie.
Individuální faktory mohou být například lidské predispozice ke vzniku onemocnění z vibrací, kouření, užívání léků, ale také kvalitní a pravidelná údržba vibračních strojů.
Dělník na stavbě je často vystaven přenášení různých předmětů a materiálů - pytle s cementem, cihly, dlaždice, nářadí, stroje apod. Ve většině případů se jedná o velké a těžké předměty. Nesprávná ruční manipulace s nimi může způsobovat velmi vážné zdravotní problémy s pohybovým ústrojím a zády.
Je proto důležité, aby dělníci byli proškoleni, jak se má s těžkými předměty manipulovat. Před uchopením předmětu je dobré znát jeho přibližnou váhu. To je první předpoklad k tomu, aby nedošlo k náhlému přetížení zádových svalů.
Tip: Těžké předměty nikdy nezvedejte tak, že se ohnete v pase a zapřete se celou silou zad. To může být nebezpečné. Raději držte tělo rovně - vzpřímeně, sedněte si do dřepu, uchopte předmět a zvedněte se pomocí nohou. Předmět tak zvednete nohama, nikoliv zády.
Pracovníci na stavbách jsou pod těžkým fyzickým i psychickým tlakem. Není výjimkou, že pracují přes čas, dlouho do noci, v zimě i extrémním horku. „Stavbu nesmí nic zastavit. Musí se jet dál, jinak nám hrozí sankce. To zkrátka doděláme.“ I to můžete slyšet od stavby vedoucího. Může to od něj být ale velice nezodpovědné.
Pokud víte, že vaši dělníci pracují do roztrhání těl, neměli byste zapomínat také na jejich bezpečnost. Přepracovaný a unavený člověk může způsobit více škody než užitku. Vzhledem k tomu, k jakým zařízením a strojům má na stavbě přístup, může ve špatném fyzickém a psychickém stavu představovat extrémně velké riziko pracovního úrazu nebo dokonce havárie, která může zasáhnout i další zaměstnance nebo kolemjdoucí.
Tip: Dbejte na častější přestávky a kompenzujte dělníkům přesčasy náhradním volnem. Pokud jsou nesnesitelná vedra, pořiďte jim chladící přilby. Dodržujte také zákonem stanovené poskytování ochranných nápojů a pitný režim.
Mohlo by vás zajímat: Pitný režim na pracovišti. Jaké má ze zákona zaměstnavatel povinnosti při poskytování ochranných nápojů?
Pozor také na náhlé zřícení nedokončené stavby. Určitě si vzpomínáte na železniční nehodu ve Studénce z roku 2008, kde vlak narazil do konstrukce opravovaného železničního mostu, který se několik sekund před tím zřítil na trať. Zemřelo tehdy 8 lidí a asi 95 dalších bylo zraněno.
Stejně tak nebezpečné je zhroucení lešení. Jedna malá chyba může znamenat fatální následky. Příprava, stavba a kontrola lešení se řídí přísnými bezpečnostními pravidly a vždy pod dohledem odborně způsobilé osoby, která musí sestavit plán a návod na jeho montáž a demontáž. Proto byste nikdy neměli stavět lešení, pokud k tomu nejste oprávněni.
Mohlo by vás zajímat: Bezpečnost při lešenářských pracích a dočasných stavebních konstrukcí
Staveniště je místem s nadměrným množstvím poletavého prachu, který často není ani vidět. Tvoří ho zejména jemné toxické směsi nebezpečných stavebních materiálů, které mají z dlouhodobého hlediska škodlivé účinky pro lidský organizmus. Prach může poškodit zejména plíce, což může vést k chorobám, jako je chronická obstrukční plicní nemoc, astma nebo silikóza. V prašném prostředí výrazně trpí také oči.
Zaměstnavatel má povinnost svým zaměstnancům zajistit osobní ochranné pracovní prostředky a pokud je stavba příliš prašná, měl by jim zajistit například respirátory nebo dokonce ochranné brýle. Zaměstnanec je povinen přidělené OOPP podle pokynů zaměstnavatele používat a pečovat o ně.
Mohlo by vás zajímat: Ochrana zraku při práci. Používáte správné ochranné brýle?
Elektřina je nebezpečná ve všech odvětvích, ale ve stavebnictví představuje riziko oproti ostatním podstatně vyšší. Je to způsobeno zejména tím, že na stavbě pracuje více dělníků najednou a elektřina je na každém rohu. Dělníci se pohybují v blízkosti elektrického vedení a není žádnou výjimkou, že se na stavbě objeví nezabezpečený živý kabel.
V některých případech dokonce dochází k tomu, že se nekvalifikovaní pracovníci snaží opravit elektrické zařízení, což představuje závažné bezpečnostní riziko. Většinou jde o instalatéry nebo bytové designery.
Velkou pozornost si zaslouží také vlhké prostředí, které na stavbách není neobvyklým jevem. Za žádných okolností by neměli pracovníci provádět žádné operace s elektřinou nebo elektrickým zařízením přímo z vody. Stejně tak by se zařízení nemělo dostat do přímého kontaktu s vodou.
Mohlo by vás zajímat: Bezpečnost při práci s elektřinou a elektrickými zařízeními