V březnu tohoto roku dokončil Státní úřad inspekce práce šetření nehody při stavbě silničního mostu ve Vilémově, stojícího na silnici číslo II/345 u Havlíčkova Brodu. K nehodě došlo 4. září 2014 v odpoledních hodinách, kdy při rozebírání starého mostního oblouku pravděpodobně souběžně probíhalo i těžení náspu mostu, což mělo negativní vliv na statiku celé stavby a tím podpořilo její zřízení. Při nehodě zemřeli celkem 4 lidé a několik dalších bylo zraněno. Nehodu krom policie vyšetřují také dozorové orgány Státního úřadu inspekce práce, který letos v březnu vydal výsledek svého šetření.
SUIP konstatoval, že zásadním nedostatkem stavebních prací na mostu ve Vilémově byla absence dobře zpracovaného plánu BOZP při realizaci stavby, čímž byl porušen zákon č.309/2006 o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zpráva SUIP neuvádí, zdali byl plán BOZP zpracován nedostatečně či jestli úplně chyběl, nicméně na závažnosti provinění se nic nemění ani v jednom případě. Krom zanedbání sestavení plánu BOZP byl zákon č. 309/2006 porušen ještě v povinnosti koordinace prací více zhotovitelů ve dnech 3. a 4. 9.2014. K tomuto bodu ještě dodejme, že to byla právě nutnost dobré koordinace terénních a stavebních prací, která mohla celé tragédii zabránit a která je navíc v tomto případě i vyžadována zákonem.
Ze strany dvou zhotovitelů pak došlo také ke dvěma flagrantním porušení zákona č.309/2006, a to zejména porušením povinností týkajících se organizace práce a pracovních postupů. Zákon totiž ukládá zhotovitelům povinnost organizovat práci tak, aby nedošlo ke vzniku rizik činností druhého zhotovitele, i když není v danou chvíli přítomen koordinátor BOZP na stavbě, což je konkrétně formulováno jako povinnost udržování bezpečného pracoviště v situaci, kdy informace o plánovaných, právě probíhajících a navazujících pracích nejsou jednotlivých zhotovitelům podávány, zprostředkovány či na jejich žádosti o ně není adekvátně reagováno. Zjednodušeně řečeno, pokud činnosti více zhotovitelů nejsou řádně koordinovány, mají jednotliví zhotovitelé povinnost učinit vše pro zajištění bezpečnosti probíhajících prací a oznámit porušení povinnosti koordinátora BOZP dozorovému státnímu orgánu.
Jak vidíme ze závěrů šetření Inspektorátu bezpečnosti práce, je hlavní vina kladena na koordinátora BOZP, který zanedbal svou povinnost koordinace práce mezi dvěma subjekty. Tito následně pracovaly tak říkajíc „proti sobě“, jak vyplývá ze závěrů šetření, které konstatují, že jednotlivé pracovní úkony týmu pod mostem i na mostě samotném probíhaly v obráceném pořadí než měly. Konstrukce mostu tak byla na jedné straně nadlehčována odtěžováním zeminy mezi samotným mostem a vozovkou a zároveň nadzdvihována aktivním podpíráním zespodu. Celý mostní oblouk se tak stával ze statického hlediska velmi nestabilním a bylo pouze otázkou času než se zhroutí, k čemuž bohužel došlo v momentě, kdy pod ním pracovali lidé.
Celý tento případ bohužel ukazuje na velmi podceněnou koordinaci bezpečnosti práce, a to jak v přípravné, tak i realizační fázi výstavby. Krom koordinátora bezpečnosti práce však porušili své povinnosti prakticky všichni účastníci stavby, jelikož měl zadavatel stavby dohlédnout na zpracování kvalitního plánu BOZP, který by jasně stanovil pořadí a bezpečnostní rizika jednotlivých stavebních úkonů. Velmi důležitým bodem této předrealizační fáze stavby mělo být také zavázaní všech účastníků stavby k respektování pokynů koordinátora a dodržování dohodnutých termínů, či navrhování jejich změn při nečekaných událostech nebo komplikacích. Na zhotovitelích stavby zase ležela povinnost koordinátora průběžně informovat o dodržování plánu, změnách jednotlivých termínů či jiných událostech, které měly vliv na průběh a načasování stavebních prací. Zásadní roli mají v tomto procesu hrát kontrolní dny na stavbě, na kterých se podílí všechny zainteresované osoby na daném projektu a kde jsou důkladně probírány jednotlivé práce do příštího data kontrolního dne.
Jak vidíme z celého případu, zásadní nedostatek spočíval zejména v neúčinné a špatně vedené koordinaci BOZP. Koordinátor bezpečnosti práce na stavbě musí být člověk, který bude svědomitě sledovat aktuální stav pracoviště, plnění předepsaného harmonogramu a zejména to, že jsou všichni osoby, které se podílí na stavbě poučeni svým zaměstnavatelem o bezpečnosti práce na daném staveništi a jsou pro své úkoly vybaveni odpovídajícími prostředky a ochrannými pomůckami. Pokud koordinátor zjistí jakékoliv pochybení, nesrovnalost či nedodržování dohodnutých směrnic a termínů, oznamuje toto neprodleně dodavateli stavby, který by měl dle smlouvy konat dle vymezených kompetencí koordinátora. Pokud mu však zhotovitel nevyhoví, měl by se koordinátor obrátit na samotného investora či na jeho technický dozor, kterého by měl o rizikové situaci informovat.
V případě zřícení mostu u Vilémova je bohužel nejsmutnějším faktorem to, že za celou sérii chyb nakonec zaplatili nejvyšší cenu zaměstnanci zhotovitele, kteří o celé situaci nemuseli mít ani tušení. O co méně jsou často zkušení pracovníci na stavbě, o to zkušenější by měl být koordinátor BOZP a stavbyvedoucí, aby však předvídali a řešili nebezpečné situace, které mohou nastat. Proto znovu apelujeme na všechny investory a dodavatele staveb, vybírejte vždy prověřené a zkušené koordinátory bezpečnosti práce, kteří svou práci nedělají formálně, ale skutečně svým přístupem a odborností chrání vaše zaměstnance. V některých případech na tom bohužel může záviset i jejich život.
CRDR s.r.o.
V brzké době vás budeme kontaktovat.
Přidejte se k nám
V brzké době vás budeme kontaktovat.
Přidejte se k nám
V brzké době vás budeme kontaktovat.
Přidejte se k nám
Společnost CRDR s.r.o. je pojištěna u Pojišťovny VZP, a.s. na pojištění odpovědnosti za škodu z provozní činnosti v oblasti BOZP a PO, pod číslem smlouvy 1200112441, se základním pojistným limitem 20 000 000,- Kč. Certifikát o pojištění poskytneme na vyžádání.
