Práce na jeřábu představuje relativně vysoké riziko nebezpečí nehody. Pro každého provozovatele je tak nesmírně důležité uvědomovat si a hlavně dobře znát všechna rizika při práci se zvedacím zařízením. Stejně tak by měl provozovatel a pracovník jeřábu vědět, jaké kroky může podniknout ke snížení rizika. Z hlediska BOZP je to naprosto klíčové. Přečtěte si hlavní rizika spojená s jeřábem, bezpečnostní tipy a pokročilí kontrolní seznam otázek pro bezpečnou práci s jeřábem.
Nejčastější nebezpečí při práci na jeřábu
Práce s jeřáby představuje mnoho nebezpečí. Nebezpečné pracovní postupy mohou vést ke zraněním, smrtelným úrazům a nákladným škodám na budovách a materiálech. Proto je důležité, abyste si byli vědomi, jaká hrozí hlavní nebezpečí a jak se jim můžete vyvarovat. Mezi tři hlavní rizika spojená s jeřábem patří:
- padající břemena,
- nebezpečí úrazu elektrickým proudem,
- přetížení jeřábu.
Padající břemena
Při práci s nadzemními jeřáby patří padající břemeno k nejběžnějším a nejnebezpečnějším rizikům. Klesající zatížení může mít za následek vážný úraz, výjimkou není ani smrtelný úraz. Velmi významné jsou též škody na budovách a majetku. Podobné havárie jeřábů mohou vést navíc k významným časovým a finančním nákladům.
Padající břemeno z jeřábu nejčastěji způsobuje:
- Neschopnost operátora. Musíte zajistit, aby vaši zaměstnanci byli odpovídajícím způsobem vyškoleni a byli schopni plnit své role kompetentně a bezpečně.
- Sklouznutí. Pokud nezajistíte náklad správně, může to mít za následek sklouznutí materiálu.
- Mechanické selhání. Riziko mechanické poruchy může být sníženo, pokud se ujistíte, že pravidelné kontroly, údržby a opravy ve vhodných intervalech provádí kvalifikovaná osoba.
- Dvě blokování. K dvojímu blokování dochází, když se horní část zdvihací šňůry (např. blok nákladu nebo háku) dotkne horního bloku, hrotu výložníku nebo podobné součásti. Pokud dojde ke dvěma blokování, je na vedení kladeno zvýšené napětí, což může mít za následek pád zatížení nebo komponenty jeřábu.
Nebezpečí úrazu elektrickým proudem
Přibližně 50 % nehod spojených s mostovými jeřáby je důsledkem toho, že kovová část jeřábu přichází do styku se zdrojem energie (tj. vysokonapěťovým vedením). Hrozí nebezpečí, že se zvedací linka jeřábu nebo výložník při pohybu materiálu v blízkosti nebo pod ním dotýkají elektrického vedení, které je pod napětím. Osoby, které by se jeřábu přímo dotýkaly, by byly s největší pravděpodobností zasaženy elektrickým proudem, ale jsou ohroženi i pracovníci pohybující se v okolí. Jedna nehoda proto může mít za následek více úmrtí a zranění najednou. Je proto velmi důležité, aby se před zahájením práce provedlo kvalitní plánování.
Přetížení jeřábu
Většina selhání a poruch jeřábů je výsledkem toho, že někdo přetíží jeřáb. Překročíte-li provozní nosnost jeřábu, je pravděpodobné, že ho vystavíte konstrukčnímu napětí a způsobíte nevratné poškození.
Jeřáb byste mohl přetížit:
- při naklápění nebo náhlém poklesu zatížení,
- kdyby zvedací zatížení převyšovalo kapacitu jeřábů,
- pokud byste použili vadné komponenty,
- pokud byste porušili maximální zatížení,
- při bočním zatížení výložníku.
Mohlo by vás zajímat: Více rizik při práci s jeřáby
Bezpečnostní tipy při práci s jeřáby
Při práci s jeřáby hrozí nebezpečí téměř vždy. Rizika však můžete minimalizovat tím, že zajistíte příslušná opatření k bezpečnému provádění všech operací.
Chcete-li bezpečně provozovat jeřáb, měli byste udělat následující:
- Proškolte všechny zaměstnance. Jako zaměstnavatel máte zákonnou povinnost a také odpovědnost za poskytování odpovídajícího školení BOZP týkající se jeřábů a zdvihacích zařízení pro všechny své zaměstnance, aby byli kompetentní ve svém zaměstnání. Vzděláváním svých zaměstnanců zvýšíte bezpečnost na pracovišti, spokojenost a zisky.
- Zajistěte, aby zaměstnanci věděli, že nesmějí stát pod břemenem. Zajistěte, aby obsluha nikdy nezvedala náklad, pokud jsou pod ním lidé. Nikdy nesmí stát nikdo pod jeřábem nebo mít nad sebou náklad. Je to extrémně důležité! Vaši zaměstnanci si toho musí být vědomi a musí se vyhýbat procházení zónami, kde jsou jeřáby.
- Seznamte se s pravidly pro zvedací operace a zvedací zařízení. Chcete-li se dozvědět více o své zákonné odpovědnosti, nastudujte si ČSN ISO 12 480-1 Jeřáby - Bezpečné používání a ČSN ISO 9926-1 Výcvik jeřábníků. Mezi další legislativu, kterou byste měli znát, patří Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., Nařízení vlády č. 591/2006 Sb. a Nařízení vlády č. 362/2005 Sb.
- Ve vhodných intervalech provádějte pravidelnou údržbu a opravy veškerého zdvihacího zařízení, aby bylo zajištěno, že vaše stroje jsou v bezpečném provozním stavu.
- Zajistěte, aby byl vždy na místě, kde jsou jeřáby v provozu, přítomen vedoucí.
- Seznamte zaměstnance, kteří obsluhují jeřáb nebo spolupracují s jeřábníkem, s přísným dodržováním limitů zatížení a zvedání.
- Zajistěte, aby byly v případě potřeby použity jasné varovné signály. Na všech rizikových místech je nutné zobrazovat příslušná výstražná znamení, aby byli vaši zaměstnanci upozorněni na možná nebezpečí. Musíte také zajistit, aby všichni vaši zaměstnanci rozuměli všem výstražným značkám, aby věděli, kdy vstupují do nebezpečné zóny.
- Vyberte vhodné OOPP pro všechny zaměstnance. Musíte zajistit, aby vaši zaměstnanci používali vhodnou ochranu nohou, hlavy a očí spolu s dalšími osobními ochrannými pracovními prostředky, které jste identifikovali ve svém posouzení rizik.
- Před zahájením činnosti řádně naplánujte všechny práce. Musíte se také rozhodnout, kdo bude za plánování bezpečnosti před zahájením činnosti zodpovědný, a to ještě před tím, než jeřáb začne pracovat.
Tip: Další bezpečnostní tipy se dočtete v článku Zásady bezpečné práce při manipulaci s břemeny pomocí jeřábu a jiných zdvihacích zařízení
Kontroly, inspekce, revize a zkoušky jeřábů
Revize a revizní zkoušky jeřábů se provádí ve lhůtách, které stanovuje výrobce jeřábu, vyhláška a technické normy, konkrétně Vyhláška č. 19/1979 a ČSN 27 0142. Více informací se dočtete v článku Pravidelné kontroly, revize a revizní zkoušky zdvihacích zařízení.
Kontroly (inspekce) se provádí denně a týdně. Denní kontrolu provádí jeřábník. Týdenní kontroly pak provádí osoba stanovená zaměstnavatelem, a to v rozsahu dle ČSN ISO 12 480-1. Inspektor nesmí zapomenout na to, že musí vést deník jeřábu nebo zdvihacího zařízení, do kterého zapisuje záznamy o kontrolách.
Někteří provozovatelé jeřábů si myslí, že pokud koupí zcela nový, bude perfektně fungovat 10 let bez jediné kontroly nebo opravy. Takovým smýšlením si zadělávají na pěkný malér. Veškeré vybavení totiž čelí opotřebení bez ohledu na to, jak moc šetrně se k němu chováme. To jsou fyzikální zákony! Mimo to je také pro bezpečnost práce zásadní všechny operace velmi pečlivě plánovat a kontrolovat. Pravidelnými kontrolami různých aspektů zdvihacích operací lze snadno minimalizovat a řídit rizika. Pojďme na to!
Jaký by měl být obsah pravidelné kontroly jeřábu?
Během kontroly jeřábu je třeba zvážit několik aspektů. Vedení zvedacích zařízení a jeho bezpečný provoz vyžaduje více než jen fyzický pohled na zařízení. Je nutné vnímat okolí, osoby zapojené do provozu a další procesy, které mají vliv na zdvihání a účinnost zvedacích zařízení, stejně jako fyzická integrita samotného zařízení.
„Z níže uvedených otázek si můžete udělat svůj vlastní kontrolní seznam pro pravidelnou inspekci zdvihacího zařízení či jeřábu.“
Kontrolní seznam by měl obsahovat:
- Použití zařízení
- Vhodnost zařízení
- Umístění a instalace
- Síla a stabilita
- Organizace zdvihacích operací
- Značení zvedacího zařízení
- Zařízení pro zvedání lidí
- Připojení, odpojení a zajištění nákladu
- Zavěšená břemena
- Úložný prostor
„Nezapomeňte si ke každé otázce vytvořit kolonky ANO/NE a vše založit do dokumentace.“
Použití zařízení
- Jak často bude zařízení používáno?
- Kde bude zařízení používáno?
- Jaké jsou povahy a charakteristiky předpokládaného zatížení?
- Jaké je bezpečné pracovní zatížení zařízení?
Vhodnost zařízení
- Je zařízení ergonomické pro jeho provozovatele?
- Podstoupilo zařízení posouzení rizik?
- Je zařízení vhodné pro daný účel?
- Je zařízení vyrobeno z materiálů, které jsou vhodné pro podmínky, ve kterých bude používáno?
Umístění a instalace
- Je zařízení instalováno nebo umístěno v takovém zařízení a takovým způsobem, že potřeba zvednout nebo pozastavit zatížení nad lidmi je minimalizováno?
- Pokud se pohybuje jeřáb podél pevné cesty, je zatížení nebo zařízení chráněné vhodným krytem?
- Je přístup k záchytným bodům uzavřen nebo je zcela zabráněno záchytným bodům?
- Existuje dostatek prostoru pro vstup a výstup z místa provozu, aby bylo možné bezpečně umístit a nainstalovat zařízení?
- Pokud je v těsné blízkosti používáno více než jedno zvedací zařízení, hrozí nebezpečí kolize zařízení nebo nákladu?
- Byla přijata opatření, která chrání před pádem osob z šachet nebo výtahů?
- Jsou na místě, kde operuje jeřáb, vhodné zábrany, které zabrání přístupu lidí k místům zvedání?
- Jsou v blízkosti nějaká nebezpečí, např. budovy, stavby, vysoké napětí apod.?
- Existuje v okolí vyloučená zóna, kde je možné, že by mohl být někdo při práci poblíž kolejí jeřábů zraněn?
- Pokud nelze zvedací zařízení umístit tak, aby měla obsluha úplný výhled na dráhu a okolí, je tam osoba, která řídí dopravu?
Síla a stabilita
- Je zařízení schopné zvednout náklad (viz bezpečné pracovní zatížení)?
- Bylo zohledněno okolní prostředí, kde bude pracovat jeřáb? Například šikmé plochy, nerovný terén, povětrnostní podmínky atd.
- Je zařízení stabilní a jsou přijata opatření, aby se zabránilo destabilizaci, pokud existují rizikové faktory, např. terén?
- Byla přijata opatření k prevenci převrácení jeřábu?
- Byly zohledněny montážní nebo upevňovací body?
- Je zakázáno tažení břemen, pokud by to mohlo způsobit poškození nebo převrácení zařízení?
Organizace zdvihacích operací
- Jsou všechny zvedací operace předem důkladně naplánovány?
- Pokrývá plán zdroje potřebné ke zdvihání břemen a co se má dělat v případě, když se nečekaně objeví nepříznivé pracovní podmínky, např. vysoký vítr nebo výrazně snížená viditelnost?
- Jsou všechny zvedací operace řádně kontrolovány?
- Byly vytvořeny signály nebo verbální komunikace mezi účastníky operace?
- Je zaveden systém pro zajištění bezpečnosti zvedání a manipulace s břemeny s neznámým závažím?
- Při provádění zkoušek zařízení, např. přetížení, je okolí čisté a jsou na místě pouze pracovníci potřební k danému úkolu?
Značení zvedacího zařízení
- Je bezpečné pracovní zatížení pro každou konfiguraci zařízení zřetelně označeno či etiketováno?
- Jsou označeny doplňky (uchovávány odděleně od jejich vybavení), které definují, pro které zařízení jsou určeny?
- Zvedání příslušenství nebo jejich konfigurace může mít vliv na bezpečné pracovní zatížení jeřábu. Je toto někde označené?
Zařízení pro zvedání lidí
- Je zařízení pro zvedání osob označeno tak, aby bylo zřejmé, že je pro tento účel, jaké je jeho bezpečné pracovní zatížení a kolik osob do něj může maximálně vstoupit?
- Má osoba, která se nachází ve výtahu, možnost komunikace s operátorem nebo někým jiným, kdo je do operace též zapojen?
- Existuje vhodný a spolehlivý způsob záchrany v případě nouzové situace nebo selhání zařízení?
- Jsou v případě potřeby přijata další opatření, jak zajistit bezpečnost osob, které jsou zvedány výtahem, např. použití postrojů?
- Má zvedák nebo plošina odpovídající velikost a sílu vyzvednout daný počet osob, které je budou používat?
- Je-li to nutné, je zajištěna ochrana hran (typicky jestliže pádové oblasti překročí 2 m), např. brány a bariéry, které se otevírají dovnitř?
Připojení, odpojení a zajištění nákladu
- Používá se příslušenství pro zvedání, které je kompatibilní se zamýšleným zatížení?
- Čeká operátor na zahájení oprávnění zdvihací operace, jakmile prostředek na uchopení nákladu má připojený nebo odpojený náklad?
- Je před zahájením zdvihacích operací nákladu zjištěno těžiště?
- Jsou přijata další opatření k zajištění nákladu, který by se mohl rozbít, např. paleta cihel zajištěná v plastové fólii?
- Jsou smyčky chráněny před poškozením v důsledku ostrých hran vhodným obalem?
Zavěšená břemena
- Existují operace, které vyžadují pozastavení nebo reorganizaci zatížení břemenem nad lidmi, aby se nedostali do ohrožení?
- Pokud jsou břemena zavěšena mezi zvedáním, je zabráněno v přístupu do této zóny?
- Je zamezeno kývání a nadměrnému pohybu zavěšených břemen během provozu?
Úložný prostor
- Jsou zdvihací zařízení a příslušenství skladovány ve vhodném prostředí, které časem nepovede ke zhoršení jejich kvality?
- Je oblast, kde se provádí pravidelné operace s jeřábem, řádně označena, aby se předešlo ukládání materiálu do těchto míst?
Nezapomeňte na pravidelné posouzení rizik!
Nezapomeňte, že pravidelné posouzení rizik by měla provádět vždy osoba odborně způsobilá k těmto úkonům.
Pět kroků k posouzení rizika jsou:
1. Identifikujte nebezpečí
2. Rozhodněte, kdo by mohl být poškozen a jak
3. Vyhodnoťte rizika a rozhodněte o preventivních opatřeních
4. Zaznamenejte své výsledky a proveďte změny
5. Zkontrolujte a aktualizujte
Více v článku Analýza a řízení rizik BOZP. Identifikace, hodnocení a management ve firmách a jiných organizacích