Bezpečnost práce s azbestem. Škodlivost, výskyt a povinnosti zaměstnavatele z hlediska BOZP

Protože azbest vykazuje nebezpečné vlastnosti, které jsou škodlivé pro lidský organizmus, je zařazen do skupiny karcinogenních a mutagenních látek. Patří tak mezi nebezpečné chemické látky a jakákoliv manipulace s ním podléhá z hlediska bezpečnosti práce legislativním povinnostem (při odstraňování, likvidaci apod.). Tento článek se zabývá škodlivostí azbestu, nejčastějšími místy, kde se vyskytuje, ale také povinnostmi zaměstnavatelů z hlediska BOZP.

Škodlivost azbestu

Největším problémem azbestu jsou jeho karcinogenní vlákna, která se podélně štěpí. Při štěpení pak vznikají velmi malá vlákna, která mohou být při vdechnutí do plic velmi škodlivá. Mohou být faktorem ke spuštění onemocnění a mohou člověku způsobit dokonce rakovinu.

„Onemocnění způsobené azbestem se mohou projevit po 15 až 40 letech.“

Nutno říct, že škodlivost azbestu nezpůsobuje jeho chemické působení, ale uvolňování jemných vnitřních vláken při mechanickém působení:

• odstraňování,
• demontáž,
• lámání,
• drcení,
• demolice,
• otěry,
• nárazy,
• broušení,
• kartáčování,
• řezání,
• vrtání.

„Velmi opatrní buďte zejména při rekonstrukci starých budov, ve kterých se azbest často používal.“

Jemná vlákna se mohou uvolňovat do ovzduší také degradací, tedy působením přirozených klimatických podmínek:

• teplota,
• vítr,
• voda,
• sníh,
• nečistoty.

„Při neodborné likvidaci azbestu dochází k uvolňování jemných vláken, které jsou při vdechování škodlivé.“

Je dokázáno, že škodlivost azbestu, respektive azbestových vláken, není nezanedbatelná. Lékařské studie prokázaly, že dlouhodobé vystavování expozici azbestových vláken způsobuje onemocnění plic, pohrudnice a pobřišnice. Není ani vyloučeno, že azbest může způsobovat rakovinu! Nejvíce ohroženi jsou kuřáci.

„Kuřáci, kteří se vystavují expozici azbestu pravidelně, mají 50x až 90x větší pravděpodobnost vzniku karcinomu plic.“

Mezi nejčastější onemocnění způsobená dlouhodobým vlivem azbestu patří zejména:

• onemocnění plic - azbestóza, hyalinóza, fibróza,
• onemocnění pohrudnice a pobřišnice,
• nádorová onemocnění - mezoteliom (pleury nebo peritonea), karcinom plic.

Kde se azbest nejčastěji vyskytuje?

Pro udržení maximální úrovně bezpečnosti práce je důležité vědět, kde nebo v jakých materiálech či produktech, se azbest vyskytuje. Patří sem:

• střešní krytiny, jako je Eternit (šedý, černý a červený),
• střešní krytina vlnitého tvaru (šedá, černá, červená a zelená),
• izolační azbestové desky (ID a IDK),
• venkovní desky pod střechu (Cembalit, Cempoplat, Lignát, Dekalit, Unicel (světle šedý),
• interiérové desky (Dupronit A, B, C, Ezalit A, B, C (světle šedý),
• azbestové šňůry z azbestu,
• tepelně izolační desky (Izomín, Akumín, Calothermex),
• požární desky s vlnitou hliníkovou fólií v jádru (Pyral),
• protipožární nástřiky na ocelové konstrukce (Pyrotherm),
• kanalizační a tlakové roury a kolena (šedé),
• střešní větrací prvky, tvarovky a hřebenáče,
• květinové truhlíky a jiné zahradnické doplňky,
• sendvičové desky s polystyrenem,
• asfaltové desky s mikro-mletým azbestem (Asbit),
• asfaltové pásy s mikro-mletým azbestem (Arbit-S, Aralebit, Cufolbit, Plastbit),
• obložení automobilových brzd,
• podložky a zástěny lokálních zdrojů tepla (podložky pod el. a plynové vařiče apod.),
• netkané textilie (Netas).

Povinnosti zaměstnavatele při práci s azbestem z hlediska BOZP

Práce s azbestem je dle Zákona č. 258/2000 Sb. zařazena do kategorie rizikové práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací. U takto rizikových prací je zaměstnavatel z hlediska BOZP povinen:

• vést evidenci každého zaměstnance, který pracuje s azbestem,
• archivovat tuto evidenci po dobu minimálně 10 let,
• předat evidenci prací orgánu ochrany veřejného zdraví v případě, že ukončil svou podnikatelskou činnost a neuplynula-li 10 letá lhůta archivace,
• oznámit orgánu ochrany veřejného zdraví všechny skutečnosti, které by mohli mít vliv na zvýšení expozice azbestem na zaměstnance či pracovní podmínky.

Kvůli bezpečnosti práce s azbestem je zaměstnavatel povinen také:

• ohlásit orgánu ochrany veřejného zdraví všechny práce, které by mohly zaměstnance exponovat azbestem,
• podat hlášení o pracích s azbestem nejpozději 30 dnů před zahájením prací,
• podat hlášení o změně pracovních podmínek, které mohou způsobit expozici azbestem,
• dodržovat zvláštní bezpečnostní pokyny při práci s azbestem, při jeho odstraňování, likvidaci a nakládání s azbestovým odpadem.

Důležité zákony týkající se nakládání s odpady z azbestu:

• Povinnosti při nakládání s odpady z azbestu - § 35 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech,
• Technické požadavky na ukládání odpadů z azbestu na skládky - § 7 vyhlášky č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu.