Každá větší stavba, která probíhá, má v rámci BOZP různě rozdělené kompetence podle úlohy jednotlivých dodavatelů. Při rozsáhlejší stavební činnosti sice existuje povinnost jmenovat koordinátora bezpečnosti práce, nicméně ani on není výlučnou osobu dozorující na bezpečnost práce. Na stavbě jsou totiž jednotlivé kompetence a povinnosti z hlediska ochrany bezpečnosti a zdraví při práci rozděleny mezi zhotovitele stavby, jednotlivé dodavatele i koordinátora BOZP. V rámci řízení rizik na stavbách je proto důležité přesně vědět, komu náleží jaké povinnosti a kdo má být o čem informován, aby se předešlo jednak zraněním pracovníků na stavbě a případným pokutám ze strany inspektorátu bezpečnosti práce. Pojďme se tedy na tyto kompetence tedy stručně podívat v následujícím článku.
Abychom pochopili, jakým způsobem dochází k rozdělení kompetencí na stavbě je nutné si nejprve všechny účastníky stavby řádně pojmenovat. Tím kdo stavbu financuje a zpravidla ji i naplánuje je investor, obyčejně zadavatel stavby. Jeho úkolem je získat potřebná povolení ke stavbě, vykoupit pozemky, vyřešit všechny otázky na katastrálním úřadě a samozřejmě sehnat zhotovitele stavby, jakož i vyřídit povinnosti spojené s projektem, pokud je investor subjektem, který zajišťuje celý projekt.
Následně se na místě objevuje zhotovitel, tedy hlavní dodavatel stavby, který zajistí realizaci investorova záměru. Zhotovitel má některé důležité povinnosti, jako je plnění jednotlivých bodů smlouvy s investorem, vedení stavebního deníku, koordinace jednotlivých subdodavatelů a mj. také zajištění osoby odborně způsobilé v prevenci rizik nejen pro své zaměstnance, ale i pro konkrétní stavbu. Bezpečnost práce na stavbě je totiž nejen povinností koordinátora BOZP, ale zejména povinností všech příslušných zaměstnavatelů – dodavatelů, včetně OSVČ.
V určitém momentu vstupují na stavbu jednotliví subdodavatelé stavby, mohou to být zedníci, elektrikáři, tesaři, zkrátka všichni pracovníci, kteří nejsou v zaměstnaneckém poměru s hlavním dodavatelem stavby a vystupují jako samostatné subjekty, a to tím, že pracují např. na živnostenský list. Bezpečnost práce si tyto subjekty zajišťují sami ze svých zdrojů v součinnosti se stavbyvedoucím a koordinátorem BOZP na staveništi. Dle jednotlivých bodů smlouvy mezi dodavatelem a subdodavatelem je však možné přenést určité aspekty BOZP na zhotovitele stavby, např. propůjčení příslušných OOPP pracovníkům subdodavatele. Toto však musí být ošetřeno smluvně.
Konečně se dostáváme k osobně koordinátora BOZP na stavbě, jehož hlavním úkolem je to, aby na stavbě nedocházelo ke kolizím v rámci bezpečnosti práce všech dodavatelů a subdodavatelů stavby. Jeho práce je zákonem vyžadována, jak v přípravné, realizační a také závěrečné fázi projektu. Koordinátor BOZP připraví před započetím stavby tzv. plán BOZP, do kterého krom jiného zanese harmonogram prací a způsob vyhledávání a řízení rizik na staveništi z hlediska jednotlivých subjektů. V rámci řízení rizik pak provádí běžné úkony jako je například inspekce na staveništi, pravidelné porady vedoucích pracovníků, informační schůzky s jednotlivými účastníky stavby apod.
Jeho povinností tedy není kontrolovat konkrétní pracovníky, jestli dodržují pravidla BOZP, ale zajistit, aby jednotlivé stavební úkony nekolidovaly z hlediska bezpečnosti práce. Když udáme konkrétní případ, tak není věcí koordinátora, jestli mají elektrikáři předepsanou obuv či brýle, nebo malíři správné polohovací blokanty (i když by měl v takovém případě upozornit jejich nadřízeného či stavbyvedoucího), ale jeho úkolem je, aby při malování interiéru např. elektrické rozvodny malířům nehrozil úraz elektrickým proudem a tedy aby se rozvodna připojila do sítě až po vymalování.
Takto napsáno to vypadá poměrně jasně a přehledně, nicméně co se týče zákonů, tak situace příliš jasná není. Problémem je zejména skutečnost, že na rozdíl od stavebního zákona, zákon č. 309/2006 o bezpečnosti práce nedefinuje osobu hlavního zhotovitele stavby a nevymezuje jeho specifické povinnosti vůči subdodavatelům stavby, což se projeví zejména při řešení aktuálních problémů BOZP. Z hlediska tohoto zákona je totiž zhotovitelem stavby každý subjekt na stavbě a hlavní dodavatel stavby tak nemá žádnou povinnost vyskytovat se na staveništi po celou dobu stavby a tak není neobvyklé, že se na staveništi v některých fázích nachází pouze technický dozor investora a najatí řemeslníci spolu s koordinátorem BOZP, nicméně tito v zásadě nemají možnost s hlavním dodavatelem stavby vyřešit aktuální problémy z hlediska BOZP.
S tímto také souvisí mylná představa některých zhotovitelů stavby, že všechny tyto otázky má řešit právě koordinátor BOZP, nicméně ten může na případné nedostatky u konkrétních pracovníků pouze upozornit a nemůže např. ani zastavit stavbu. Kompetence koordinátorů skutečně spočívají v koordinaci jednotlivých dodavatelů stavby mezi sebou a nikoliv v komplexním řešení problematiky BOZP na stavbě.
Nejlepším systémem řízení rizik na stavbě je skutečně dlouhodobá součinnost hlavního dodavatele stavby s koordinátorem BOZP a důsledné dodržování povinností BOZP jednotlivých účastníků stavby. Koordinátor BOZP vám může být v tomto velmi nápomocen a může upozorňovat na dílčí problémy a navrhovat jejich řešení. Zkušený koordinátor BOZP, jaké pro vás umí naše společnost zajistit, bude pro každý projekt jednoznačně přínosem, navíc jsme v případě spolupráce schopni garantovat i 100% pokrytí rizik investora. Pokud řešíte management rizik na stavbě a zajímalo by vás k tomuto více informací, neváhejte nás kontaktovat na stránce ZDE.
CRDR s.r.o.
V brzké době vás budeme kontaktovat.
Přidejte se k nám
V brzké době vás budeme kontaktovat.
Přidejte se k nám
V brzké době vás budeme kontaktovat.
Přidejte se k nám
Společnost CRDR s.r.o. je pojištěna u Pojišťovny VZP, a.s. na pojištění odpovědnosti za škodu z provozní činnosti v oblasti BOZP a PO, pod číslem smlouvy 1200112441, se základním pojistným limitem 20 000 000,- Kč. Certifikát o pojištění poskytneme na vyžádání.
