Novinky Zpět

Na stavbách jde o zdraví. I kvůli škrtům.

29. 5. 2014
Zpět

Na českých stavbách ročně umírají zhruba dvě desítky dělníků, další více než dva tisíce jich utrpí úraz. Podle kritiků za tím stojí i liknavý přístup k zajištění bezpečnosti práce. Firmy - ve snaze nabídnout v soutěži o zakázku co nejnižší cenu, často šetří na ochranných prvcích. Jedno z posledních neštěstí se odehrálo před třemi týdny v pražských Modřanech. Muže pracujícího ve výkopu zavalila zemina a on se pod ní udusil. „Přivolaný lékař mohl už jen konstatovat smrt. Vyšetřování události, tedy toho, kdo pochybil, nadále pokračuje. Čekáme na posudky,“ vysvětlila mluvčí pražských policistů Hana Jeřábková.

Tlak na co nejnižší cenu nutí stavební firmy šetřit i v nákladech na zajištění bezpečnosti práce. Ročně se zraní tisíce dělníků

Na českých stavbách ročně umírají zhruba dvě desítky dělníků, další více než dva tisíce jich utrpí úraz. Podle kritiků za tím stojí i liknavý přístup k zajištění bezpečnosti práce. Firmy - ve snaze nabídnout v soutěži o zakázku co nejnižší cenu, často šetří na ochranných prvcích. Jedno z posledních neštěstí se odehrálo před třemi týdny v pražských Modřanech. Muže pracujícího ve výkopu zavalila zemina a on se pod ní udusil. „Přivolaný lékař mohl už jen konstatovat smrt. Vyšetřování události, tedy toho, kdo pochybil, nadále pokračuje. Čekáme na posudky,“ vysvětlila mluvčí pražských policistů Hana Jeřábková.

Od roku 2006 zákon nařizuje, že na stavbu budov větších než rodinný dům (zjednodušeně řečeno) musí dohlížet koordinátor bezpečnosti práce. Od tohoto kroku si zákonodárci slibovali, že se počet úrazů a úmrtí sníží na minimum. Plán vyšel jen částečně.

„Krátce nato, co nový institut začal fungovat, přišla ekonomická krize a s ní i větší tlak na snížení nákladů. Předpoklad, že s dozorem koordinátora klesne počet úmrtí či úrazů na polovinu nebo ještě více, se nenaplnil. Zlepšení nastalo, ale rozhodně ne výrazné,“ říká Martin Šimek ze společnosti CRDR, která se problematikou bezpečnosti práce zabývá.

Pro doplnění: v roce 2006 zemřelo na stavbách 27 lidí, loni podle předběžných údajů 17. Statistiky úrazů, které si vyžádaly hospitalizaci, ale zvláště při pohledu do vzdálenější minulosti naznačují negativní trend. Zatímco před čtrnácti lety skončilo na více než pět dní v nemocnici 95 stavebních dělníků, loni jich bylo 171.

Řada firem podle Šimka neřeší ochranné prvky. Nebo se jejich zavedení snaží co nejdéle odkládat - dokud se nepřiblíží inspektorská kontrola. „Naše úloha spočívá v tom, že na stavbě koordinujeme jednotlivé zhotovitele. Tak, aby si vzájemně neublížili. Pokud narazíme na problém, nesmíme ze zákona dávat pokuty, ale zároveň nemůžeme nechat situaci jen tak,“ říká Šimek.

Se stížností na nevyhovující stav jde podle něj koordinátor nejprve za zhotovitelem části stavby, kde je problém. Když se nedovolá nápravy, míří za pracovníkem technického dozoru. „Když nezabere ani to, musíme za investorem. A pokud i on zůstane k situaci liknavý, koordinátorovi nezbude než pochybení nahlásit na oblastním inspektorátu, aby zjednal nápravu,“ vyjmenovává Šimek.

Prohřešky proti bezpečnosti, při nichž dochází k největšímu počtu těžkých či smrtelných úrazů, jsou právě nezajištěné výkopy či chybějící zábradlí při pracích ve výškách.

„Zažili jsme situaci, kdy byl asi třicet metrů dlouhý, před sesuvem nezajištěný výkop a nad ním jezdily bagry a nákladní auta. Kdyby se zemina utrhla, zavalilo by to nejen lidi dole, ale zranili by se i ti ve strojích nahoře,“ vzpomíná Šimek. Chybějící bezpečnostní prvky při pracích ve výškách jsou podle něj ještě častější. „Stav, kdy firmy záměrně nechtějí montovat na riziková místa zábradlí, je až na devadesáti procentech staveb,“ říká Šimek.

Jeho slova potvrzuje i Zdeněk Neset z opavského hlavního sídla Státního úřadu inspekce práce. „Největším problémem je práce ve výškách. Můžeme konstatovat, že právě při těchto činnostech dochází k 65 až 80 procentům smrtelných pracovních úrazů,“ uvádí Neset.

V cizině se pracuje „od vidím do vidím“. V Česku to tak není. Porovnávat české poměry s těmi v zahraničí nechce. „Přesné srovnání v rámci Evropské unie na stavbách není zcela jednoznačné. V každém státě je trochu jiný přístup k naplnění evropské směrnice, která bezpečnost práce na staveništi řeší. Staví se jinak, používají se jiné technologie a tak dále,“ upozorňuje Neset.

To Šimek má v tomto ohledu jasno. „Máme zkušenosti třeba z Anglie, kde by se na stavbu nemohlo jít, aniž by byl člověk proškolený. Totéž Belgie. Peníze či termín dostavby jdou stranou, když se jedná o bezpečnost. Pracuje se od nevidím do nevidím‘, i kdyby to mělo zítra spadnout. V Česku se někdy na stavbách pracuje i v noci,“ podotýká Šimek.

Podle Neseta se inspektoři na většinu staveb snaží chodit neohlášeně. Místa, kam zavítat, si vybírají na základě podnětů či „místní znalosti“. „Stavby jsou kontrolovány zvláště u firem, u nichž byly opakovaně zjištěny nedostatky nebo u kterých nebyla v určitém časovém horizontu provedena kontrola,“ říká Neset.

Pokud se týká bezpečnosti ve stavebnictví, inspektoři prověřují jak „všeobecnou bezpečnost práce a ochranu zdraví“, tak povinnosti koordinátora a zadavatele stavby. „Z hlediska prevence je důležitá kontrola projektové dokumentace,“ doplňuje Neset.

Pokuty za prohřešky na stavbách se podle Šimka pohybují od dvou set tisíc korun výš. Že by se společnosti vyplatilo raději počkat na sankci, než by odpovídající bezpečnostní prvky dražší než pokuta zavedly, Neset nepotvrzuje.

„Pokud jsou zjištěny závady a firmě je ve správním řízení uložena sankce, neznamená to, že nemusí dále zjednat nápravu. Povinností je odstranit zjištěné nedostatky ve stanovených termínech. Pokud tak firma neučiní, vystavuje se dalšímu postihu,“ vysvětluje Neset.

Co se týče bezpečnosti práce, tak právě tou na stavbách se podle něj zabývá nejvíce inspektorů. „Nemyslím si tedy, že by z naší strany byla kontrola v této oblasti opomíjená nebo nedostatečná,“ říká Neset. Šimek tvrdí, že podle jeho informací by se letos měl počet kontrolorů ze strany státu zvýšit. Neset takové informace „zatím nemá“.

Statistiky svědčí o tom, že prohřešků na stavbách přibývá. Data za rok 2013 sice ještě nejsou uzavřená, ale předběžně říkají, že při 4964 kontrolách inspektoři odhalili 5100 nedostatků. V roce 2012 provedli šetření víc, konkrétně 5145, ale pochybení při nich odhalili méně: 4358.

Ať tak, či tak, podle Neseta se nedá říci, že by úroveň bezpečnosti na českých stavbách klesala či byla nevalná. „Vstupuje do toho řada faktorů. Množství staveb, kdo je stavebníkem, složitost stavby. Ovšem zcela jistě, vzhledem k počtu pracovních úrazů na staveništi, je co zlepšit,“ připouští Neset. Podle Šimka většina šetření zejména úmrtí na stavbách končí tím, že je chyba přisouzena zesnulému dělníkovi.

Hledí se jen na cenu?

Usilovné šetření na stavbách prý souvisí se současnou podobou zákona o veřejných zakázkách. „Jediné kritérium je cena. Nezáleží na kvalitě, referencích, nabídce sortimentu. Investoři, zejména ti státní, zvolí uchazeče, který přijde s nabídkou nejnižší ceny. Nařizuje jim to zákon,“ tvrdí Šimek.

Ministerstvo pro místní rozvoj to popírá. „Hodnocení zakázek podle nejnižší ceny zákon v žádném případě nenařizuje. Nejdůležitějším kritériem je výhodnost nabídky tvořená nejen cenou, ale i kvalitou,“ píše mluvčí resortu Marek Ženkl.

Nutno dodat, že v praxi velký tlak na cenu funguje. Podle serveru Česká pozice ze statistik vyplývá, že u zhruba 70 procent zakázek je jako hodnotící kritérium uváděna pouze cena, kterou účastník nabídne. „Důvodem může být neustále zdůrazňovaná nutnost snižování nákladů na veřejné zakázky,“ cituje server ze zprávy ministerstva.

Podle Neseta se v současnosti mezi odborníky debatuje o tom, jak do zákona o veřejných zakázkách zakotvit předpis, který by stanovil procentuální částku určenou přímo na zajištění bezpečnosti práce při výstavbě. „V některých evropských zemích to funguje. Navíc máme zkušenosti, že zahraniční firmy - jak investoři, tak stavební společnosti, které u nás staví, si samy stanovují podmínku vyčíslit částku na zajištění bezpečnosti práce do zadávacích podmínek,“ říká Neset.

Počet kontrol a zjištěných nedostatků

2011 - 4742 kontrol a 3103 nedostatků
2012 - 5145 kontrol a 4358 nedostatků
2013 - 4964 kontrol a 5100 nedostatků

Počet udělených sankcí a jejich celková výše

2011 - 288 sankcí za 8 929 500 Kč
2012 - 716 sankcí za 63 892 200 Kč
2013 - 420 sankcí za 21 208 500 Kč

Rok 2013 ještě není uzavřený, jde tedy o předběžná data. ZDROJ: SÚIP

Když v roce 2006 zákonodárci posílili dohled nad bezpečností práce na stavbách, předpokládali, že se počet úmrtí a úrazů sníží na minimum. Nestalo se tak. S příchodem hospodářské krize se zvýšil tlak na co nejnižší cenu. Stavební firmy šetří a i kvůli tomu ročně umírají zhruba dvě desítky stavebních dělníků.

Nejčastější důvody úmrtí a úrazů na stavbách

Nezabezpečené výkopy * Ne vždy firmy zajistí výkop proti sesutí půdy. Užívat se mají například tzv. pažicí boxy, které mu zabrání.

Autor: VERONIKA BERNÁ | Lidové noviny (MPSV - celostátní deníky)

Koordinace bezpečnosti práce na stavbě
Naši nejvýznamnější klienti
Aqua Angels Aranea Beko Benu lékárny Bode Panzer Kuoni group Omron Photon Energy Saunia Swardman Twisto Zonky Inloop eMan Cyient EYElevel Fuji Koyo Klosterfrau Adacta Bosal Nonstop recruiment Pharm Olam Pietro Filipi Potrefená husa Profimedia Subway Unileasing VZP Vistra Parfums Žabka ITW Globa Load Control Arthur D. Litte Creative Dock Samsonite Remax Proximity PSJ Invest Savencia Le Premier Kiwi webhelp Divadlo Archa Auffer design AVL ISIC Linde STOPKA - exclusive living Wegg Go STRV PSA traiding Hudson Eurowag Crown Worldwide CIEE SnapShot Digi TV Monet plus Baumax Národní galerie Top Estates Rebuy Stars Ferring pharmaceuticals Apogeo Newe Elektrony.cz První klubová ZZMV Knihy Dobrovský HACH Komora KHK Julius Meinl Manuel caffé Next.cz Primeros 4Finance hotel Hilton Topmonks Starez sport Bohemia Soft Náš grunt Nestlé Bulovka Lukoil Helika Tutor Top Vision Tarsago dTest AXA CBRE Česká poštaDáme jídlo Ferratum Loccitane Meopta PPAS Raiff Allianz sport5 Tesco Crescon Pevonia botanica Schrack Speed CarsBis Group B-Tech Ergo Eurest IAC Nový prostor Orion Pharma UE.cz Ulož.to Ústav fyziky Zoot Codeco Konsepti MSA Albatros Arena Hermes Parexel Surftrip Junker lunchtime.cz Lumen Huck rohlik.cz Korona RWE Berlitz PLA Crediton Casale Project Philip Morris Operátor ICT
Ověřit reference